Z Vůdcova deníku III - Velikonoce
VELIKONOCE
aneb Z Vůdcova deníku III
Mé milé čtenářky, opět po delší době sepisuji pro vás drobné literární dílko. Ale tentokrát je netradičně zpracováno, neboť je možné, že nebude nikdy dokončeno. Neb autor odchází na túru, kde možná půjde i o lidské životy. Pakliže nepřežiji pokusy, kterými budu ověřovat odolnost výstroje i vlastního těla, je jasné, že tato reportáž nebude nikdy dokončena. Prosil bych tedy, aby v den pamětní jste se slzou oku vzpomenuly na moji osobu a nad pohárem vínka bílého a suchého uctily minutou ticha smrt odvážného žurnalisty. Ale již zanechme možné tragické budoucnosti a věnujme se dnešní realitě.
Je pozdní večer, druhý duben…mohl bych parafrázovat velkého romantika. Ale drsná realita mě nutí vrátit se k realismu okamžiku. Balení - toť úkon nepříjemný, nejde-li o lapání krásnější poloviny lidstva slovy, vibrací bicepsů, nenápadným upouštěním Goldenkarty, postáváním u Jaguára či dalšími stovkami triků určených k upoutání vybraného protějšku. Bohužel, balení v podobě drsného horala představuje směstnání vesmíru do objemu batohu.
A objem, který má člověk k dispozici, je zásadně nedostatečný k množství věcí, které jsou potřebné. A dochází ke kruté selekci. Co je důležitější, svetr nebo tričko? Samozřejmě že svetr, zmrznout člověk může, na smrad se neumírá. Ba možná , že i dopravní prostředek při návratu bude volnější. A tak je rozhodnuto - test smradlavosti - vydrží speciální tkaniny nepáchnout tři dny (čas, za který musí běžně hrdina dobýt vrchol hory a vrátit se do základního tábora). A další testík - velkej dobrej chleba nebo hnusný, ale malý. Toť otázka hodna nejvyšších filozofických kapacit. A výstroj se vrší a volný prostor ubývá. Podmínky k testování jsou přímo ideální, zítřejší den slunečno (test odolnosti oděvu na vliv osobního odéru), další dny déšť, ve vyšších polohách sníh. Budeme se pohybovat systém vyšší poloha, sestup do nižší, výstup - sám název horstva Krušné hovoří o ideálních testačních podmínkách. Pro jistotu přihazuji „rakvičku“. Nikoliv cukrárenský výrobek ani schránku pro poslední odpočinek, ale můj stan pro jednotlivce sloužící pro přežití, pravda, vstoupit je možno pouze plazením, ale zato se rychle prostor, který má člověk k dispozici, zadýchá. Ideální do mrazů. A bouří. Jeho nízkost umožňuje odolávat vichřici, jeho lehkost (750 gr) zas testovat odolnost ubytovaného, neb stěny jsou značně „průtočné“. Konečně vše zabaleno, batoh dostává ideální hmotnost 23 kg, 2 kg zůstávají ještě na cepín, mačky a úvazy, ty však s sebou neberu, neb cepín čnějící z batohu by v lidech neznalých mohl vzbuzovat podiv či děs, zdali se neblíží doba ledová. Však úvod již je dosti dlouhý a já se odebéři k odpočinku potřebnému, bych zítra v hodinách ranních se přesunul na Hlavák, kde vlakem odjedu k svému cíli a s druhy věrnými se pokusíme přežít.
Jarda